HOSTINNÉ ŠACHY

 14. února jsme vyjeli na půdu vedoucího mužstva soutěže tak nějak smíření s tím, že nevyhrajeme, ale remíza by byla pěkná. Přes tradiční organizační změny na poslední chvíli, jsme dorazili s předstihem na místo zápasu, jenž se konal v kovbojském baru. Ze stěn na nás shlíželi nostalgicky hrdinové starých filmových westernů, ale hlavně prostředí bylo jinak příjemné a klidné – ideální na šachový zápas.

    Za domácí Sobotku nenastoupil Jan Kohout, přesto byli domácí vůči nám jasným favoritem. „Nejslabšího soupeře“ dostal na 2. šachovnici Tomáš, ale Petr Pipek dokázal ze 7 partií doposavad udělat 5 bodů. Tomáš jej, však dokázal bílými v anglické hře zaskočit a přehrát. Tom si nejprve vynutil tlak těžkými figurami na královském křídle. Přiměl Petra k výměně dam, protlačil svého pěšce až na 7. řadu, následně pohrozil vidličkami na věže a krále. Z toho se Petr Pipek ještě dokázal vyvléknout zapojením svého krále aktivně do obrany. Vystavil jej však přímému útoku bílých věží. Zbrkle v následném tahu představil před svého krále jezdce – po jeho následném napadení bílým pěchem se vzdal. Tomáš tak elegantně prodloužil svou neporazitelnost a zaznamenal již 3 vítězství v sezoně. Stav 0 : 1

    Domácí dokázali stav rychle vyrovnat díky výsledku na 4. šachovnici – respektive Martinu Tomášů, který se i přes počáteční problémy v zahájení, kdy mu náš Kuba vytvořil na c-sloupci dvojpěšce, dokázal na šachovnici lépe zorientovat. Černé figury rychle využily volného b-sloupce k vlastnímu útoku. Martin Tomášů s věžemi rychle obsadil druhou řadu a začal zlobit nebezpečným tlakem na bílého krále. Kuba se již ze stisku nedokázal vymanit a vzdal se - stav 1 : 1

    Nedlouho poté se ukončil také souboj na 1. šachovnici, kde jsem se potkal já s Janem Najmanem. Nikdy jsme spolu nehráli. Partii jsme oba začali tahem jezdců na f-sloupec a následně pokračovali d-pěšci, nikomu z nás se nechtělo jít do nějakého výrazného rizika a partie vyrovnaně plynula do koncovky. Jan Najman měl sice přetažené a,b -pěšce, ale výrazná výhoda z toho nebyla. Sám mi po tahu střelce na Sd3 nabídl remízu – na kterou jsem po zhlédnutí zbývajících partii kývl. Stav 1 ½ : 1 ½ .

     Překvapivě remízově dopadla i partie na 5. stole, kde se Láďa Sukup utkal s Jaroslavem Hlavatým, přestože ten si nad Láďou již od střední hry udržoval výhodu jednoho pěšce navíc. V závěru se však pozice tak zamotala, že oba remízu vzali. Stav 2 : 2

     Od počátku se pro nás nedobře vyvíjela situace na 3. šachovnici. Tomášovi se moc nevydařilo zahájení černými figurami proti Luboši Drahotskému, ten mu nejprve znemožnil dělat rošádu, poté jej připravil o střelce a nadále svůj tlak stupňoval. Tom houževnatě odolával a hru dotáhl i přes absenci figury až do pěšcové koncovky. Zde se již, ale naplno projevila výhoda bělopolého střelce a domácí hráč tak mohl oslavit další výhru. Konečný výsledek 3 : 2 .