HOSTINNÉ ŠACHY

      V opravdu první zimní den, kdy za okny byly vidět první sněhové vločky, jsme přivítali doma ambiciózní šachový oddíl z Lužan. Po loňské sezoně obhajoval druhé místo v soutěži, ale letos se zatím drží spíše v pozadí, neboť se mu nedaří bodovat na předních šachovnicích. Oproti minulému ročníku udělali Lužany jednu výraznější změnu, když loni 100% bodujícího Jiřího Horáčka přesunuli na čtvrté prkno. My jsme nastoupili v identické vítězné sestavě jako v prvním domácím zápase, přestože papírově jsme měli být slabší na šachovnicích tomu tak nebylo.

      Nejprve si Honza Míl v rychle vedené partii zkušeně poradil s p. Splítkem. Ve dvacátém tahu dámou sebral čistou věž na a8 , později mu soupeř vzdal, shledajíce svou pozici dále neřešitelnou. Vedeme 1 – 0

     Na 5. šachovnici hrál bílými figurami za Tatran Tomáš Kalocsai proti hostujícímu kapitánovi Ladislavu Machovi. Tomáš nebojácně zaútočil všemi pěšci po celém frontu chtěje smést černé figury ze šachovnice, dostal tak většinu svých pěšců na soupeřovu polovinu, ti se však s černými soukmenovci do sebe vzájemně zaklínili a pozice se dokonale ucpala. V 18. tahu na g-sloupci Tomáš zdvojil věže a připravoval si útok na krále. Soupeř raději obětoval dámu za dvě věže a pozici tím dále udržel v neprůchodném stavu. Oba se proto shodli na remíze. Tomáš tak ani ve čtvrté partii neprohrál. Stav 1 ½ -½.

    Na 2. šachovnici se potkali Martin Chára s Petrem Bičištěm. Petr ke své škodě v partii přistoupil na Martinovu oblíbenou sicilku. Po počátečním vzájemném oťukávání začal Martin s černými figurami získávat převahu na dámském křídle. Navíc se mu podařilo po jistých peripetiích dostat svého e-pěšce až na 2. řadu, v návaznosti čehož se Petr dopustil několika chyb a přišel o koně, následně podal Martinovi ruku. Vedeme již 2 ½ -  ½ .

   Vedení se nám ještě navýšilo po výsledku na první šachovnici, kde jsem se utkal já s Tomášem Málkem. Tomáš v minulé sezoně pobral v soutěži 6,5 bodů ze 7 a byl určitě favoritem i pro toto klání. Já jsem trochu od posledního zápasu zapracoval na zahájení a obzvláště jsem si dal záležet na správný vývin figur, abych nedopadl jako posledně. V této partii jsme s rošádami oba trochu otáleli a to se p.Málkovi stalo osudné, po výměně bělopolých střelců na  d7, přišel o tuto možnost zcela, což se později ukázalo jako klíčové. Já sám jsem po malé rošádě rychle s věžemi a dámou ovládl prostor na dámském křídle takovým způsobem, že po šachu věží na a7 se Tomáš  vzdal viz. diagram. Skoré 3 ½ - ½ . 

    Poslední partie připadla na Tomáše Ulmana, jenž se utkal s Jiřím Horáčkem. Tomášovi jsem věřil, ale to jsem nevěděl o šňůře vítězství jeho soupeře z loňska a navíc p. Horáček ještě letos neprohrál. Tomáš si v koncovce vytvořil na královském křídle mírnou převahu, dokonce se mu podařilo ukotvit černého jezdce na  g2 a trochu omezit v pohybu bílého krále. Horáček však dokázal nalézt protihru a se svou bílou dámou a koněm provedl protiútok a vyválčil z toho věčný šach a stanovil tím konečný výsledek utkání na 4 – 1 pro Tatran. Je dobré, že jsme udrželi domácí neporazitelnost a opět vysoko zvítězili.